Zakladateli Vězeňské duchovenské péče, bývalému hlavnímu kaplanovi Vězeňské služby ČR a především evangelickému faráři Bohdanu Pivoňkovi byl Ministerstvem obrany přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunismu. „V období od roku 1977 až do 17. listopadu 1989 se podílel na tvorbě tiskovin poukazujících na nedodržování náboženských svobod, na organizaci setkávání signatářů Prohlášení Charty 77 s mládeží Českobratrské církve evangelické, pomáhal osobám, které byly perzekvovány totalitním režimem a vyvíjel další aktivity za účelem obnovy svobody a demokracie v tehdejším Československu,“ uvádí se v textu ocenění. Bohdan Pivoňka vystudoval v letech 1957 až 1962 Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze a po vojně působil jako farář ve Kšelích u Českého Brodu (3 roky), Svratouchu (21 let) a v Praze v Čajkovského ulici (9 let). Jeho otec František, který byl důstojníkem Armády spásy, zemřel ve vyšetřovací vazbě v roce 1959, kam ho předvedla tehdejší STB. Údajně na zánět mozku. „Za svoji práci s mládeží jsem byl často předvoláván na okresní oddělení SNB, kde mě přemlouvali k emigraci a vyhrožovali, že když neposlechnu, tak mohu dojít při zpáteční jízdě k úhoně, když proti mně „zcela náhodou“ vyjede stojedenáctka s kamením,“ vzpomíná Bohdan Pivoňka, který v roce 2011 vydal CD se sbírkou projevů na nepovolených setkáních signatářů Charty 77 a dalších disidentů s mládeží. Tato setkání organizoval na faře ve Svratouchu. Bohdan Pivoňka se narodil v Novém Městě na Moravě, je již v důchodu a s manželkou Janou žije v Praze. Mají syna Petra, dceru Magdalenu a syna Jana, všichni měli v těžkých dobách nesvobody a pronásledování velký problém při výběru zaměstnání. Kvůli aktivitám svých rodičů se nedostali na školy, kam se hlásili. „Komunisté Magdaleně zabránili ve studiu na textilní návrhářské průmyslovce v Brně, ačkoliv byla v uměleckých přijímacích zkouškách na jednom z prvních třech míst v republice. Nevyšlo ani odvolání,“ vypráví oceněný Bohdan Pivoňka, který 2. července oslaví osmdesáté narozeniny.