Řeč Dr. A. Kýra při pietní vzpomínce na Olšanech

První následovníci Františka Josefa Řezáče

PhDr. Aleš Kýr

Na první následovníky F. J. Řezáče lze pohlížet z užšího i širšího hlediska. V užším slova smyslu jde o kněze Kongregace redemptoristů, kteří převzali duchovní správu pražské Svatováclavské trestnice dne 19. února 1856. V širším slova smyslu se jedná o tehdejší vězeňský personál, který podle F. J. Řezáče měl zajistit, aby trestnice byly místem bezpečným, zdravým a výchovným se spravedlivým domácím řádem.

Kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele, tj. redemptoristů (z latinského názvu rédemptor – vykupitel) založil v roce 1732 sv. Alfons Maria Liguori, který pocházel z Itálie. Posláním Kongregace byla misijní činnost, zaměřená na šíření křesťanské víry a morálky v podmínkách katolické církve, zejména mezi nejchudšími vrstvami obyvatelstva. V roce 1841 byla zřízena rakouská provincie redemptoristů a od roku 1854 působilo v Praze 7 kněží, 2 řeholní bratři a jeden kandidát z řad redemptoristů.

Kněží vykonávali duchovní službu v nemocnici a někteří se ujali duchovní služby v ženské trestnici a donucovací pracovně na Hradčanech, kterou spravovali Milosrdné sestry Kongregace sv. Karla Boromejského. V souvislosti se zrušením fary při Svatováclavské trestnici, kde působil F. J. Řezáč, převzali duchovní správu v trestnici, ale vedení křestní, sňatkové a úmrtní matriky přešlo na faru při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí.

Sídlem Kongregace redemptoristů byl bývalý klášter augustiniánů na pražském Karlově. Objekt kláštera byl ve špatném stavu a na jeho rekonstrukci se podíleli trestanci ze Svatováclavské trestnice. Kněží P. Václav Zyka, P. František Xaver Brosch a později P. Josef Machek odtud denně docházeli do trestnice, která se nacházela na Zderaze v obvodu Nového města pražského.  Přes noc zůstával v trestnici jeden kněz k zaopatřování nemocných a při epidemiích byl zde ubytován.

V roce 1856 (k 1.11.)  bylo umístěno ve Svatováclavské trestnici celkem  1032 trestanců a 143 chovanců (korrigendů) v donucovací pracovně.  Pro uvedené počty vězněných osob byl stanoven 1 hlavní kněz (duchovní správce )  a 2 pomocní kněží (kaplani). Bohoslužby (mše a kázání) byly vykonávány v neděli, při církevních svátcích a jeden všední den v týdnu zvlášť pro Čechy a Němce. Vyučování náboženství bylo jedenkrát až dvakrát týdně a rovněž zvlášť pro Čechy a Němce. Při zpovědích vypomáhali kněží řádu františkánů: P. Quardian, P. Hilarius a P. Gottfried. Duchovní správce a kaplani dvakrát týdně navštěvovali nemocné a podle potřeby konali zádušní mše za zemřelé v trestnici.

Vedle pastorační činnosti, konání bohoslužeb a udělování svátostí prováděli mravní výchovu trestanců a chovanců s účinkem na jejich právní vědomí. Poučovali je o tom co je dobré, co špatné a proč a též o nevyhnutelných následcích chybného jednání. Vedli trestance a chovance k sebevzdělávání prostřednictvím literatury z vězeňské knihovny, která jim byla svěřena.

Nad rámec kněžských povinností navštěvovali nové trestance v nástupní (kontumační) samovazbě a při rozhovorech je vedly k sebepoznání, přijetí viny a trestu. Navštěvovali též trestance, kteří se ocitli v psychické krizi, poskytovali jim útěchu a povzbuzovali naději. Při propuštění trestanců na svobodu prováděli mravní ponaučení pro řádný život.

Na základě rozhodnutí c.k. místodržitelství v dohodě s ordinariátem pražského arcibiskupství v roce 1869 ukončili redemptoristé duchovní správu Svatováclavské trestnice. Jejich nástupci se stali kněží pražské diecéze: P. František Novotný a P. Prokop Čužma, kterého později postupně vystřídali P. František Šťovíček a P. Josef Boch.

Vzhledem ke stáří objektu a nevyhovujícím hygienickým podmínkám byla Svatováclavská trestnice zrušena a ve dnech 11. a 12. září 1889 převedeno cca 800 trestanců do nově postavené mužské trestnice na Pankráci. O moderní pražské věznici snil F. J. Řezáč, ale skutečností se stala až za 10 let po jeho smrti. V nové trestnici se stal duchovním správcem P. Jan Matouš a kaplanem P. Jiří Bayerle.

Pokud jde o následovníky F. J. Řezáče z řad vězeňského personálu měli dozorci (dohlédači) zajišťovat bezpečnost trestnice, lékaři zdravotní péči a hygienu, duchovní správci a kaplani mravní výchovu a učitelé vzdělávání trestanců. V roce 1866 Generální inspektorát pro vězeňství nařídil povinné vzdělávání trestanců v ústavní škole. Ředitel trestnice měl dbát na vydání spravedlivého domácího řádu a vyžadovat jeho dodržování se strany trestanců i vězeňského personálu.

Prvními řediteli mužských trestnic ve Valdicích a na Mírově se staly Milosrdné sestry Kongregace sv. Karla Boromejského, neboť právě ony ovládali principy ústavního života v nemocnicích, který byl aplikovatelný na vězeňství k zajištění hromadného ubytování, stravování, lékařské péče a dodržování časového rozvrhu dne. Tento předpoklad boromejky potvrdily při správě  ženské  trestnice a donucovací pracovny na Hradčanech, kterou převzali v roce 1854 po krátké stáži v Neudorfu u Vídně, kde působily Milosrdné sestry sv. Kříže.

S.M. Madlén Holfeldová řídila mužskou trestnici ve Valdicích v letech 1857 – 1868,

S.M. Alfonsie Czapková řídila mužskou trestnici na Mírově v letech 1859 – 1870,

S.M. Karolína Neumanová řídila ženskou trestnici v Praze na Hradčanech v letech 1854 – 1865  a pokračovala v Řepích do roku 1866. Do konce 19. století se vystřídaly další tři představené v Řepích: S.M. Charitas von Coudenhoven, S.M. Stanislava Luckerová a S.M. Chrysostoma Kaschke.

František Josef Řezáč zemřel 25. prosince 1879, ale jeho reformní návrhy uváděli do vězeňské praxe první následovníci, především z řad boromejek a redemptoristů, kterým pomáhali františkáni. Proto jim po zásluze patří naše úcta a vděčnost.

Prameny a literatura:

Muzeum hlavního města Prahy, f. zemské  gubernium, Pamětní kniha svatováclavské fary c.k. zemské trestnice v Praze, 1836 – 1909.

Jan Uhlík, F. J. Řezáč – reformátor vězeňství a školství 19. Století, příloha časopisu České vězeňství č. 2/1997.

Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn, Encyklopedie českých klášterů, Praha 1998.

Připojte se k nám

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Duis malesuada ligula eget tellus luctus pulvinar. Aenean pretium nisi nec enim cursus lobortis.