Postpenitenciární péče

Postpenitenciární péče tvoří nedílnou součást služby členů Vězeňské duchovenské péče uvězněným a propouštěným osobám. Od samého počátku, kdy se dobrovolníci a později také kaplani věznic zapojili do této služby, jsme pomáhali propuštěným překlenout to nejtěžší období po jejich propuštění. První takovouto zkušeností byla velká amnestie prezidenta Václava Havla v roce 1990. Tehdy církve i jednotlivci, kteří se ve velké míře následně zapojili i do činnosti naší vznikající organizace – později zapsaného spolku Vězeňská duchovenská péče, pomáhali propuštěným zvládnout tuto nečekaně nabytou svobodu a s ní spojené těžkosti. V průběhu let jsme pomohli již mnoha stovkám propuštěných vězňů při jejich prvních krocích i zkušenostech života bez mříží, když jsme je doprovázeli a pomáhali s finančními, ubytovacími i pracovními záležitostmi.V současné době jsme před podpisem smlouvy s Městskou částí Praha 2, kdy dostaneme k dispozici malometrážní startovací byt pro propuštěné vězně. Dále připravujeme společný projekt postpenitenciární péče Cesta druhé míle ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR, resp. s kaplany věznic a také s organizacemi zabývající se touto problematikou. Chceme tuto službu a pomoc propouštěným učinit více efektivní, a to na základě naší znalosti prostředí věznic a osobní pomoci a spolupráci s vězněnými, kteří teprve na své propuštění čekají. Je to veliký úkol, který je logickým pokračováním často i mnohaletého osobního doprovázení lidí ve vězení.